HvØzd rna a planet rium M. Kopern¡ka, Krav¡ hora 2, 616 00 Brno Miloslav Zejda (zejda@sci.muni.cz) Katalog z krytovìch promØnnìch hvØzd BRKA 1999 L évod Po nØkolika letech marnìch pokus… oslovit r…zn‚ skupiny Ÿi jednotlivce a nab¡dnout jim pozorovac¡ program zalo§enì na sledov n¡ z krytovìch dvojhvØzd s dlouhotrvaj¡c¡mi zmØnami jasnosti, vznikl tento katalog a n slednØ pýedpovØdi. Oboj¡ by mØlo poslou§it k çirç¡ rozpravØ o pozorov n¡ tØchto promØnnìch hvØzd. Vçechny konstruktivn¡ pýipom¡nky jsou samozýejmØ v¡t ny. Rozd¡ly mezi hvØzdami z tohoto katalogu oznaŸen‚ho BRKA 1999 L (chcete-li Loudav‚ Ÿi Long hvØzdy) jsou opravdu propastn‚. Jsou zde vybr ny hvØzdy s dobou trv n¡ z krytu od 0.6 dne po t‚mØý 800 dn¡. Tomu je samozýejmØ nutn‚ pýizp…sobit styl pozorov n¡. Pro nØkter‚ hvØzdy staŸ¡ aplikovat stejnì styl pozorov n¡ jako u polopravidelnìch Ÿi nepravidelnìch promØnnìch hvØzd (napý¡klad v programu Med£za) a prov‚st jeden odhad Ÿi z¡skat jedno mØýen¡ za noc. Pro jin‚ je týeba pozorovat r…zn‚ Ÿ sti svØteln‚ kýivky v okol¡ minima po nØkolik celìch noc¡ a vìsledek slo§it. V obou pý¡padech jde o pomØrnØ n roŸn‚ pozorov n¡. V pý¡padØ £spØchu je vçak n roŸnost vykoupena z¡sk n¡m velmi cenn‚ho vìsledku. Vìsledky pozorov n¡, publikace okam§ik… minima jsou pro tyto hvØzdy pomØrnØ vz cn‚. VysvØtlivky 1. HV·ZDA - OznaŸen¡ hvØzdy 2., 3. RA1950, DE1950 - Rovn¡kov‚ souýadnice (ekv. 1950.0) - souýadnice jsou pýevzat‚ z elektronick‚ verze katalogu GCVS 4.1 (1998) a v ýadØ pý¡pad… jsou zpýesnØn‚ 4. SP - Pýesnost souýadnic - £daj pýevzatì z elektronick‚ verze katalogu GCVS 4.1 (1998). Jsou u§ity n sleduj¡c¡ symboly: : znamen , §e rektascenze je uvedena s pýesnost¡ na jednu sekundu a deklinace s pýesnost¡ na desetinu £hlov‚ minuty. * znamen , §e deklinace je uvedena s pýesnost¡ na jednu £hlovou minutu. 5., 6. RA2000, DE2000 - Rovn¡kov‚ souýadnice (ekv. 2000.0) - souýadnice jsou vypoŸteny s pomoc¡ programu RNDr. V. Znojila, CSc. 7. TYP - typ promØnnosti dle GCVS 4.1 (1998) AR OddØlen‚ syst‚my typu AR Lacertae. ObØ slo§ky jsou podobýi nevyplåuj¡c¡ sv‚ vnitýn¡ ekvipotenci ln¡ povrchy. D OddØlen‚ syst‚my, jejich§ slo§ky nevyplåuj¡ sv‚ Rocheovsk‚ laloky. DM OddØlen‚ syst‚my, jejich§ slo§ky jsou hvØzdy hlavn¡ posloupnosti nevyplåuj¡c¡ sv‚ vnitýn¡ Rocheovsk‚ laloky. DS OddØlen‚ syst‚my s podobry, kteý¡ nevyplåuj¡ sv‚ vnitýn¡ kritick‚ povrchy. DSCTC HvØzdy typu delta Scuti s malou amplitudou <0.1 mag v oboru V). Objekty tohoto podtypu obecnØ reprezentuj¡ promØnn‚ typu delta Scuti v otevýenìch hvØzdokup ch. E Z krytov‚ dvojhvØzdn‚ syst‚my. EA Z krytov‚ dvojhvØzdn‚ syst‚my typu Algol. EB Z krytov‚ dvojhvØzdn‚ syst‚my typu beta Lyrae. GS Syst‚my, jejich§ jedna nebo obØ slo§ky jsou obýi nebo nadobýi. Jedna ze slo§ek m…§e bìt hvØzda hlavn¡ posloupnosti. NC Novy s velmi pomalìm vìvojem. Pýed vìbuchem mohou ukazovat dlouhoperiodick‚ svØteln‚ zmØny s amplitudou 1-2 mag ve V-oboru. RS Eruptivn¡ promØnn‚ typu RS Canum Venaticorum. Patýi mezi tØsn‚ dvojhvØzdy, jejich§ slo§ky m¡vaj¡ velmi aktivn¡ chromosf‚ru. RVB PromØnn‚ typu RV Tauri, kter‚ periodicky s periodou od 600 do 1500 dn¡ a s amplitudou do 2 mag ve V mØn¡ stýedn¡ hvØzdnou velikost. SD Polodotykov‚ syst‚my, v nich§ m‚nØ hmotn  slo§ka vyplåuje sv…j vnitýn¡ Roche…v lalok. SRA Polopravideln‚ promØnn‚ hvØzdy - obýi pozdn¡ho typu (M, C, S nebo Me, Ce, Se). Amplitudy svØtelnìch zmØn a tvary svØtelnìch kýivek se obecnØ mØn¡ a periody jsou v rozmez¡ 35-1200 dn¡. XJ Rentgenov‚ dvojhvØzdy charakteristick‚ pý¡tomnost¡ relativis- tickìch vìtrysk…. ZAN Symbiotick‚ promØnn‚ hvØzdy typu Z Andromedae. Jin‚ symboly: : nejistota v zaýazen¡ do urŸit‚ho typu / kombinace v¡ce typ… promØnnosti podle r…znìch krit‚ri¡ klasifikace + oznaŸuje pý¡pad, kdy promØnn  hvØzda patý¡ k nØkolika typ…m promØnnìch hvØzd souŸasnØ. 8. MAX - hvØzdn  velikost hvØzdy v maximu (v magnitud ch) 9. MIN - hvØzdn  velikost hvØzdy v minimu (v magnitud ch) 10. OBOR - spektr ln¡ obor, v nØm§ byly urŸeny uveden‚ hvØzdn‚ velikosti 11. M0 - z kladn¡ minimum (uvedeno v JD-2 400 000) 12. PERIODA - perioda svØtelnìch zmØn (ve dnech) 13. ZDROJ ELEMENTU - Citace literatury, odkud byly pýevzaty uveden‚ £daje. Byly pou§ity n sleduj¡c¡ zdroje: GCVS 4.1 (elektronick  verze z 6. 5. 1998) BRNO 31 - Pr ce HvØzd rny a planet ria M. Kopern¡ka 31 14. VDD - doba trv n¡ z krytu D (ve dnech) 15. VDH - doba trv n¡ z krytu D (v hodin ch) 16. MDD - doba trv n¡ f ze konstantn¡ jasnosti v minimu d (ve dnech) 17. MDH - doba trv n¡ f ze konstantn¡ jasnosti v minimu d (v hodin ch) 18. POZNµMKY - jsou uvedeny doplåuj¡c¡ informace k £daj…m v hlavn¡ tabulce GCVS Pou§it‚ zkratky: aps. - apsid ln¡ ampl. - amplituda el. - elementy hv. vel. - hvØzdn  velikost komb. - kombinace kvadr. - kvadratickì Ÿlen max. - maximum m1 - prim rn¡ minimum m2 - sekund rn¡ minimum nelin. - neline rn¡ otevý.hv. - otevýen  hvØzdokupa P - perioda sin. - sinusoid ln¡ sv. ký. - svØteln  kýivka var - promØnnì (- , -‚)