V 365 Cas a WY And - bruska a žlutá zimnice

Cirkulář Medúzy č. 16



     Zima už pomalu předává svou vládu nad počasím jaru, ale zimní souhvězdí stále vytrvale září nad našimi hlavami. Právě na konci zimy jsou nad obzorem i dvě zajímavé a nesledované hvězdy - V365 Cas a WY And.

     Amatéři se o V365 Cas moc nezajímají. Ve všech významných světových databázích existuje pouze několik odhadů této proměnné. A při tom se proměnná krásně hledá a její velká amplituda světelných změn (10,2 - 12,0 mag v oboru P) slibuje pohlednou světelnou křivku. Ani perioda o hodnotě 136 dnů nijak pozorovatele nedemotivuje. I přesto, že se jedná o uhlíkovou hvězdu, má V365 Cas B-V index přijatelných 1,9 mag. Navíc se jedná i o astrofyzikálně zajímavý objekt.
     Jak už to tak u hvězd na konci jejich vývoje bývá, snaží se o sto šest ztratit co nejvíce své hmoty, aby nemuseli zakončit svůj život jako supernovy. K tomu využívají dvou poměrně účinných prostředků: silný hvězdný vítr a odhození planetární mlhoviny. Zatímco odhození planetární mlhoviny je jev poměrně rychlý, výrazný a nápadný (zatím jediné dva známé objekty, které toto provádějí jsou FG Sge a V4334 Sgr, tzv. Sakuraiův objekt), tak hvězdný vítr se drží přísloví "Boží mlýny melou pomalu, ale jistě" a dává si řádně na čas. Tempo ztráty hmoty je poměrně nízké, kolem desetiny miliontiny hmotnosti Slunce za rok. Ale díky tomu, že hvězda stráví na větvi obrů, kde je hvězdný vítr nejrazantnější, poměrně dlouhou dobu, stačí ztratit výraznou část své hmotnosti. U některých obrů dosahuje ztráta hmoty takové míry, že se kolem nich vytvoří prachový "kokon", který se nejlépe pozoruje v infračervené oblasti. Protože červený obr je už těleso chladné a ani na svém povrchu už nestačí rozkládat svým zářením vznikající molekuly, mohou v onom kokonu, který je ještě chladnější než obr, vznikat složité sloučeniny. V prachové obálce kolem V365 Cas je nejvýraznější sloučeninou SiC. Někteří z vás možná ví, že chemicky se tato sloučenina nazývá karbid křemíku a nebo také karborundum. A právě karborundum je jednou z nejtvrdších látek. V Mohsově stupnici tvrdosti mu přísluší stupeň 9,5 (diamant má 10). Používá se tedy na výrobu smirkového papíru, ale také brusek.
     Nevím sice, jestli si při pozorování V365 Cas obrousíme oko nebo okulár, ale její sledování každopádně stojí zato.

     WY And si nabrala své proměnnosti z úplně jiného soudku než V365 Cas. V jejím případě se jedná o žlutou proměnnou hvězdu typu SRd. Mění se mezi 9,5 a 10,9 mag v oboru P, ale ve vizuálním oboru je asi o 1 mag jasnější díky svému spektru G2e-K2 (M3). WY And si amatéři všímají více, ale posuďte sami: jediná data o ní pocházejí od společnosti AAVSO. Před 25 leti byla celkem hodně pozorována. Pak se ale něco stalo (zřejmě její jediný pozorovatel zemřel) a od té doby už bylo pořízeno pouze pár pozorování.
     U typu SRd je velmi výrazná pravidelnost světelné změny a proměnná se vyskytuje v maximu skoro stejně pravidelně jako záchvaty žluté zimnice postihující nebohého pacienta. Je zde však několik rozdílů. Pacient na žlutou zimnici téměř jistě zemře. Ale zemřou i hvězdy typu SRd na své pulzace? To nám zatím zůstává utajeno, protože neznáme přesný vývojový statut těchto hvězd. Dalším rozdílem jsou dlouhodobé změny. U pacientů žluté zimnice zřejmě zatím nikdo nezkoumal O-C jejich záchvatů. Bylo by to asi značně morbidní. Podobný výzkum však byl u hvězd typu SRd uskutečněn na dlouhodobých světelných křivkách amatérů, které profesionální astronomové nemohou poskytnout, a stejně jako u typů RV Tauri, UU Her nebo 89 Her byl objeven velmi zajímavý průběh O-C diagramu.
     Na vzdálenost několika desítek světelných let se určitě od WY And žlutou zimnicí nenakazíme, ale můžeme navázat na pozorování našich zahraničních kolegů, které bylo záhadně přerušeno, a srovnat jejich výsledky s našimi.

     Hledací mapky k oběma hvězdám a zatím děravé a krátké světelné křivky naleznete na stránce Medúzy.

Literatura/References:


Zpět na seznam článků