SU Aur (M = (9,3 - 11,8) mag (P); Sp.: G2 IIIe; B-V = 0,83 mag) je jednou z nejjasnějších klasických hvězd typu T Tauri (CTTS). Kolem objektů tohoto typu se nachází akreční disk, jež jejich spektrum (F až K) zastiňuje širokými absorpčními čarami, což naznačuje rychlou rotaci. Mnohem méně patrné jsou slabé emisní čáry Ha a Ca II. Z analýzy proměnnosti této čáry u SU Aur vodíku byla určena přibližná rotační perioda kolem 3 dnů. U hvězd typu T Tauri se často vyskytují kvaziperiodické změny jasnosti s délkou cyklu od 3 do 5 dnů. Toto je způsobeno nepravidelnostmi v akrečním disku, jež spolu s hvězdou rychle rotuje. U SU Aur činí tato rychlost v sin i = 66,2 ± 4,6 km/s. Nemůžeme jednoduše použít hodnotu v, protože neznáme, narozdíl od zákrytových dvojhvězd, sklon roviny akrečního disku.
     Obrázek 1: Světelné křivky SU Aur s poklesem jasnosti.
     Obrázek 2: Teoretický HR diagram s vyznačenými trasami hvězd
     přibližujících se k hlavní posloupnosti. Čárkovaně jsou zaznačeny
     tzv. izochrony, což jsou místa se stejným stářím.      V současné době díky datům z družice Hipparcos můžeme poměrně přesně určit vzdálenost na 151 ± 40 parseků, což potvrzuje, že SU Aur patří k T-asociaci Býk-Vozka. V blízké úhlové vzdálenosti (3,5') od SU Aur se nachází známější AB Aur (V = 7,06 mag; B-V = 0,13 mag; Sp.: A0 pe), jež byla klasifikována jako raná T Tauri hvězda (ETTS). Podobná vzdálenost (r = 144 ± 20 pc) a téměř stejné vlastní pohyby naznačují, že SU a AB Aur mají fyzické propojení. Pokud předpokládáme, že jsou ve stejné vzdálenosti, pak skutečná vzdálenost mezi nimi činí 31 500 AU.
     Další předkládané fotometrické údaje byly získány pomocí 0,8 m dalekohledu v Arizoně vybaveném filtry uvby, které naleží sytému Strömgren. Nejistota měření se pohybovala kolem 0,01 mag a hvězdy vykazovaly změny v průběhu noci pod 0,1 mag. Na obrázku 1 jsou vyneseny světelné křivky SU Aur v oborech u (350 nm) a y (550 nm). Velký pokles jasnosti začal okolo JD = 2449370 (17. ledna 1994) a skončil o 40 dnů později. Abychom lépe porozuměli příčinám poklesu jasnosti, byly vyneseny též barevné indexy [c₁] a [m₁], jež nejsou poznamenány mezihvězdným zčervenáním. Konstantnost těchto indexů napovídá, že hvězda byla zakryta hmotou s podobnými vlastnostmi jako mezihvězdný prach. Závislost amplitudy poklesu na vlnové délce (u: 0,75 mag; v: 0,57 mag; b: 0,48 mag; y: 0,40 mag) vylučuje jiné možnosti jako změnu teploty objektu, objevení se a opětné zmizení skvrn na povrchu hvězdy či pulzaci. Protože CTTS jsou obklopeny akrečním diskem, zeslabení může být způsobeno koncentrací hmoty obíhající ve vzdálených oblastech disku, která občas zakryje centrální (popřípadě teplejší) místa objektu. Není též vyloučené, že oblak prachu se zkondenzoval z hmoty vyvrhnuté hvězdou. Též se u hvězdy vyskytovala dlouhodobější změna střední jasnosti, jež je na obrázku zaznačena plnou čarou.
     Z prováděné fotometrie bohužel není možno zjistit jakoukoliv periodu s hodnotou kolem 3 dnů, jež by potvrzovala spektrální pozorování.
     Díky výše zmíněným vzdálenostem můžeme spočítat absolutní hvězdné velikosti SU a AB Aur. Byla započítána též mezihvězdná extinkce. Pro jasnější AB Aur vychází M_V = 2,90 mag a pro slabší SU Aur M_V = 0,87 mag. Tyto hodnoty umísťují SU a AB Aur 1,8 a 0,6 magnitud nad hlavní posloupnost nulového stáří. Na obrázeku 2 je teoretický HR diagram s vyznačenými trasami hvězd přibližujících se k hlavní posloupnosti. Obě hvězdy téměř přesně na těchto trasách "sedí". Pro obě hvězdy vychází stáří na 4 milóny let a hmotnost na M_AB = 2,5 ± 0,1 a M_SU = 1,9 ± 0,1 hmotností Slunce.
     SU a AB Aur jsou zajímavé objekty, jejichž poměrně jednoduchým fotometrickým výzkumem můžeme získat velice cenné informace o hmotnostech a absolutních jasnostech hvězd před dosažením hlavní posloupnosti. Tyto informace jsou klíčové pro další studie, jež se týkají tak vzdálených stadií hvězdného vývoje jako třeba červených obrů či dokonce zákrytových dvojvězd.

Literatura/References:

• Dewarf, E.F.: Strömgren Photometry of the T Tauri Star SU Aurigae: Eclipse-like Variability and Age Determination. IBVS 4551.